Jako mladý kluk, začínající v novém podniku, jsem měl konstrukční plán, který se mi zdál skvělý. Řekl jsem o něm několika starším kolegům, vysmáli se mi. Už už bych o něm přestal uvažovat – ale pak jsem se jednou cestou z práce na ubytovnu o něm zmínil jednomu starému zaměstnanci – už léta přesluhoval.
Zamyslel se. „No, vypadá to jako velký nesmysl,“ zauvažoval. Byl jsem rozhodnutý snažit se na svůj plán zapomenout. Jsem hlupák – jestliže člověku kdekdo potvrzuje, že je hlupák, má sklon tomu věřit…
„Ale kdo ví, jak by to fungovalo,“ pokračoval starý spoluzaměstnanec zamyšleně.
„Dokud to nevyzkoušíš, nikdy nemůžeš vědět, jestli by to nešlo…“
„Ale oni se mi všichni smějou…“
Starý kolega se zamyslel.
„Génius se pozná tak, že se mu všichni smějou, než přijdou na to, že je génius.
Jenže, u mnoha géniů se na to přišlo až po jejich smrti…
Nemyslím si, že jsi s tímhle nápadem génius, jenomže tenhle zlepšovák jsi vymyslel ty a nikdo jiný…
Víš, lidé se člověku, který příjde s něčím novým, obvykle smějí jako poraženému, smějí se do té doby, dokud nezvítězí…
Člověk je tak velký, jak má velké sny…
Zkus to…“
„Myslíte?“
„Samozřejmě“
„Ale já…“
„Podívej hochu, kdo chce trpaslíky přesvědčit, že je obr, musí je přesvědčovat dlouho – čím je větší obr, tím déle mu to trvá…“ Rozesmáli jsme se.
Zkus to také s Bohem, vyhlížej jen k němu, rozhodni se pro něj, on tě posilní, vyhlížej ho stále, dá ti naději.
Bible – Žalm 27,14 (SNC)
Čím větší sen máš, tím víc trpělivosti musíš mít, abys o jeho velikosti přesvědčil trpaslíky.
E. Martin
Vybral J.L.
Foto: churchfoto.de
