Příspěvky

Nedávno jsem navštívil jednoho profesora v Americe, který dal řadě lidí úkol: Měli si každý večer napsat, co ten den, který pomalu končil, prožili dobrého – co mohou považovat za „dar“. A co se ukázalo?
Po třech nedělích se tito lidé začali měnit k lepšímu. Byli klidnější, radostnější a optimističtější. K druhým lidem se chovali laskavěji a uctivěji. A nejen to. Ukázalo se, že i druzí lidé se k nim chovali laskavěji a uctivěji. Když se naučili vidět to, co od druhých dostávají „zadarmo“ jako dar – i když šlo třeba jenom o pozdrav a úsměv – začali být sami tvořivější i ve svém předávání „darů“ – ve svém laskavém jednání s druhými.

Prokazuješ čest tomu, koho vyvoluješ a dovolíš mu žít ve své blízkosti, ve svém chrámu.
V tvém domě budeme nasyceni dobrými dary a tvým požehnáním.
Bible – Žalm 65,5

Člověk nežije tolik z lásky, kterou přijímá, jako mnohem více z té, kterou daruje.
Matka Tereza

 Foto: ADM

Každý den nás staví před rozhodování. Ráno se nám nechce vstávat, ale přece nakonec vstaneme. Na cestě musíme odbočit doleva nebo doprava. Jde kolem nás slepec a my mu buď pomůžeme, nebo ho necháme jít dál. Blíží se k nám někdo, koho jsme nechtěli potkat, a my se mu buď vyhneme, nebo ho pozdravíme. Zavoláme někomu, komu jsme už dlouho nevolali, nebo to necháme být. Ve výloze uvidíme nějaké zboží, které jsme už dávno chtěli mít, a koupíme ho – nebo si necháme zajít chuť a řekneme si, že to vlastně nepotřebujeme. Co je ale pro život podstatné? Umět se rozhodnout, jestli budeme chtít život promarnit, nebo jím obdarovat sebe i druhé.

Proč jsem svůj plán později změnil? Nebylo to z vrtkavosti ani z lehkomyslnosti. Když jednou něco řeknu, pak to také tak myslím; nikdy neříkám “ano”, když myslím “ne”, a naopak. Bible – 2.Korintským 1. 17

Životní úspěch nezávisí na podmínkách, které máme, ale na našich rozhodnutích.
H. Urban

Vybral J.L.

Upozorňujeme, že o prázdninách budeme začínat bohoslužby vždy od 9:30 h !

Jeden dosud nezkušený kazatel se vydal za poustevníkem, který byl široko daleko považován za moudrého a ctnostného muže, a zeptal se ho:
„Otče, jak má vypadat dobré kázání?“

Poustevník odpověděl:
„Aby se mohlo kázání vrýt posluchačům do paměti, musí mít hlavně dobrý začátek a dobrý konec. Ale především to musíš udělat tak, aby začátek a konec byly co možná nejblíže od sebe!“

Má řeč a mé kázání se neopíraly o vemlouvavá slova lidské moudrosti, ale prokazovaly se Duchem a mocí… Bible – První list Korintským 2,4

 Kdo chce získat hříšníky, musí kázat krátká kázání. Charles Spurgeon

 Vybral J.L.

Silně krátkozraký profesor byl jednoho dne u svých studentů naprosto vyveden z míry.
„Ty tam dole vzadu v aule, pověz mi, ve kterém roce uprchl Napoleon z ostrova Elba!“
„Nevím!“
„Tak mi řekni, kdo to byl Karel Veliký!“
„Nevím!“
„Ale, vždyť jsem vám to včera vysvětloval! … Co jsi včera vlastně dělal?“
„Byl jsem na oslavě s přáteli!“
„Okamžitě odejdi z auly!“
„Okamžik, jen co dokončím opravu dveří!
Já jsem truhlář!“
Nejdřív mysli, potom mluv, protože nepromyšlené slovo přináší jenom problémy.
Pokud to budeme zachovávat, vyhneme se mnoha chybám.

“Celé mé nitro se zaraduje, budou-li tvé rty mluvit poctivě”.                                                                               B21. – Přísloví 23,16

Mluvte málo, jazyk nemá utíkat před rozumem.
E. Hemingway

Vybral J.L.