Misijiní aktivity
Hudba
Důležitou řečí naší duše je hudba. Vnímání krásné hudby vede k relaxaci a celkovému zklidnění organismu. Podle pravidelného rytmu hudby se synchronizuje náš dech a tep. Říká se, že děti, které se rodí za zvuku určitého druhu hudby (třeba Mozarta nebo Bacha), jsou klidnější a veselejší. Zvuk hudby se totiž dotýká celého těla, nikoli jen uší nebo srdce, takže hudba je komplexní a univerzální terapeutický prostředek, který je dnes člověku nabízen vlastně zdarma, protože hudbu si lze pořídit skoro jako vzduch nebo vodu z vodovodu. Má tedy smysl dát hudbě v našem životě místo, které jí právem náleží.
Dnes se zaposlouchám do hudby, kterou mám rád.
“Plesejte Bohu, naší síle, hlaholte Bohu Jákobovu! Prozpěvujte žalmy, bijte v buben, hrejte na líbeznou citeru a harfu, při novoluní zatrubte na polnice, při úplňku v den našeho svátku”.
Bible – Žalm 81,2-4
Nejcennějším uměním v hudbě je naslouchání.
David Friesen
Školení správců sborových webových stránek
Zveme všechny z našeho sboru, kteří by chtěli spolupracovat na tvorbě našeho sborového webu. Pokud budete mít zájem, přihlaste se prosím u mně. D. Mikuš
Na rozcestí mezi poli…..
Dálkový autobus nečekaně staví na rozcestí mezi poli a lesy. Nemá tu zastávku. Ale řidič zastavil. Do autobusu nastupuje stařenka typicky vesnických rysů – sedřená, skromně oblečená, s opotřebovanou taškou. „Tak pojďte, teta, já vás svezu,” vesele ji vítá řidič a dává se s babičkou do hovoru. Proberou počasí, růst hub i nastávající úrodu. Po několika kilometrech babička s díky vystupuje.
„To je hodná paní,“ říká řidič autobusu. „My už ji tu známe a rádi zastavíme. Chodívá sem do lesa na houby. Je nám vděčná, že ji svezeme, protože tu žádný autobus nestaví. Už mi za to dala houby, doma pečený štrúdl i ještě horké kafe v termosce… Ale svezl bych ji, i kdyby mi nic nedala. Protože dokáže být vděčná…“
Každý projev vděčnosti zlepšuje mezilidské vztahy a vnáší radost do života. Nebuďme skoupí a zkusme pochválit a potěšit. Bude nám všem líp nejen v tyto prázdninové dny.
Buďte rádi za to, co máte, a nelitujte toho, co nemáte.
Kolosenským 3.14-15
Jestliže si myslíte, že nemáte být za co vděčni, zamyslete se, zda je s vámi vše v pořádku.
Neznámý autor
Vybral J.L.
Orel a krejčí
Jeden krejčí procházel ulicemi a zčistajasna uviděl orla, jak s kořistí v zobáku vletěl do věže minaretu u mešity. Po nějaké době jej opět uviděl, jak s kořistí v zobáku vlétává zase do minaretu. Protože byl zvědavý, vešel do mešity a začal stoupat po schodišti na minaret. V jednom temném koutě uviděl sovu. Zvíře se sytilo kořistí, kterou přinesl orel. Podíval se lépe, a všiml si, že ona sova byla slepá. A tak dobrořečil Bohu a v duchu si pomyslel: „Jen se podívejme, jak je ten náš Bůh dobrý: posílá orla, aby nakrmil tu ubohou slepou sovu! Proč bych se měl i nadále soustavně namáhat, když se Bůh o svá stvoření tak stará, a to dokonce i o sovy!“
A tak se následujícího dne posadil před mešitu a začal prosit o almužnu. Jeden z jeho sousedů ho uviděl a ptal se: „Co tady prosím tě děláš? Jsi snad nemocný? Proč už nepracuješ?“
Krejčí mu povyprávěl o orlu a sově, které viděl.
Soused ho vyslechl a potom povídá: „Milý příteli, je to překrásný příběh, ale tys vůbec nepochopil jeho poselství: nemáš napodobovat sovu, ale toho orla!“
I věřící lidé se musí učit pomáhat potřebným a tak svou víru prokazovat v praxi.
Bible – List Titovi 3,14 SNC
Život nám byl dán k práci, lásce a zušlechtění.
J. G. Herder
Vybral. J.L.
